František Dvořák stál u zrodu prvního odboru lehké atletiky pod Sokolem Olomouc. Tehdejší smlouva uzavřená mezi Sokolem a atletickou unií dávala možnost úplné atletické specializace i určitou organizační volnost, čehož čilí sokolští funkcionáři dokázali dokonale využít. Právě František Dvořák stál jako hlavní jednatel v jejich čele a jako houževnatý a organizačně velice schopný člověk byl hybnou silou sokolské atletiky. Za cíl si dal vytvoření silného olomouckého družstva, které by důstojně reprezentovalo hanáckou metropoli. Spolu
s dalšími obětavými sokoly vybudovali na stadionu tři sta yardů dlouhou čtyřproudovou běžeckou dráhu, která již krátce po svém zprovoznění přivítala několik významných atletických závodů.
František Dvořák neúnavně a obětavě získával do Olomouce přední české atlety, kterým sháněl zaměstnání, bydlení a později ve válečných letech i nezbytné potraviny. Jeho usilovná práce zanedlouho nesla své ovoce. V roce 1934 zvítězilo první družstvo Olomouce na sokolských přeborech v Praze, kde navíc ještě druhý olomoucký tým skončil třetí. V přebornickém družstvu startovali vynikající borci i olympionici, jako Šimek, Dostál, Kühmund, Bombík, Mayer, Mezulianik, Klásek, bratři Divíškové nebo Coufal.
František Dvořák pracoval pro dobro olomoucké atletiky ještě desítky let a chuť mu nevzala ani nacistická okupace, ani řada poúnorových komunistických reorganizací a perzekucí. Za války byl dokonce delší dobu vězněn v koncentračním táboře. Prezident Československé republiky mu později udělil Československý válečný kříž a medaili za zásluhy I. stupně.
Atletika byla jeho život a v nelehkých padesátých letech organizoval v Olomouci mezinárodní závody za účasti Belgičanů, Švédů a armádních atletů v čele s Emilem Zátopkem, kteří na Hanou přijížděli pravidelně. Měl také nemalou zásluhu na výstavbě atletického stadionu v roce 1978 na místě bývalého koupaliště.
František Dvořák zemřel 29. června 1981. Čest jeho památce!
